Program pro veřejnost v rámci Výroční konference České sociologické společnosti (ČSS)
S přesunem konference ČSS online se do online prostředí přesouvá také celý avizovaný Týden sociologie, v jehož rámci si můžete poslechnout řadu zajímavých debat a přednášek, alespoň virtuálně se setkat s českými socioložkami a sociology a pokládat jim otázky. Některých akcí bude možné se přímo účastnit, a to prostřednictvím platformy Zoom.
Všechny akce bude současně možné sledovat živě či ze záznamu na YouTube kanálu Katedry sociologie FSS MU.
Pondělí 21. 6. 2021
16:00 – 18:00 Sociologické kariérní fórum aneb Kam dál se sociologií?
„A co s tou sociologií budeš vlastně dělat?“
Pokud v odpovědi na tuto otázku tápete, chcete se dozvědět víc o propojení studia sociologie s praxí nebo si vytvořit konkrétnější představu, kterým směrem se po škole můžete vydat, Sociologické kariérní fórum je tu pro vás!
O své zkušenosti z kariérní cesty s diplomem ze sociologie se s vámi podělí a budou diskutovat: scénárista, dramaturg a producent Ivo Bystřičan, výzkumnice Michaela Hráčková Pyšňáková (Ford, Business Design, Greenfield Labs v Silicon Valley, CA), marketingový ředitel Ondřej Kopecký (Awocado), výzkumnice v oblasti kreativního průmyslu Zuzana Revészová (Creative Industry Košice a Spolka), poradkyně pro cizince Lenka Šafránková Pavlíčková (Oddělení sociálního začleňování Magistrátu města Brna) a výzkumník v oblasti marketingu Aleš Vlček (Simply5 s.r.o.).
Online diskuse se uskuteční na platformě Zoom. Pokud se jí chcete zúčastnit, registrujte se prosím nejpozději do neděle 20. 6. pomocí tohoto formuláře. Live stream diskuze lze sledovat i na YouTube kanálu katedry.
Úterý 22. 6. 2021
10:30 – 11:30 Sociology as Literature (beseda v anglickém jazyce)
In this panel, we want to make more transparent the relation between sociological and literary thinking, advocating for their closer and symmetrical cooperation. Ashleigh Watson, who recently published a sociological novel Into the Sea (Brill, 2020), will present her idea of sociological fiction (not only) as a promising way for public sociology. Johana Kotišová, an author of Crisis Reporters, Emotions, and Technology (Palgrave, 2019), will talk about the role of style and combination of fictional and factual in social scientific research. The host of the session, Jan Váňa, will moderate a discussion on the relationship between social theory and fiction, their epistemologies, and how they can enhance each other.
Online diskuse se uskuteční na platformě Zoom. Pokud se jí chcete zúčastnit přímo, registrujte se prosím nejpozději do neděle 20. 6. pomocí tohoto formuláře. Live stream diskuze bude současně možné sledovat na YouTube kanálu Katedry sociologie FSS MU (bez nutnosti registrace).
12:00 – 17:00 Kariérní workshop pro doktorské studující a juniorní vědkyně a vědce aneb PhD Survival in Academic Jungle (online workshop v češtině)
Cílem workshopu je pomoci začínajícím vědkyním a vědcům identifikovat vlastní kariérní cíle a kroky, jak jich dosáhnout, usnadnit orientaci ve vědeckém kariérním systému, zprostředkovat začínajícím vědkyním a vědcům důležité kontakty s „vrstevníky“, posílit vzájemnou výměnu zkušeností mezi účastnicemi a účastníky programu a podpořit sebevědomí začínajících vědkyň a vědců.
Workshop povedou Kateřina Cidlinská (Psychologický ústav AV ČR, Univerzita Hradec Králové) a Kateřina Machovcová (Psychologický ústav AV ČR), které se tématu kariérního rozvoje systematicky dlouhodobě věnují.
Workshop se bude konat na online platformě Zoom. Pokud se chcete zúčastnit, prosím zaregistrujte se do 20. 6. přes tento formulář. Na semináři je omezený počet míst, přihlášku proto prosím považujte za závaznou a v případě změny plánů dejte vědět (na emailovou adresu terezie.loksova@mail.muni.cz), ať můžeme vaše místo nabídnout dalším zájemkyním a zájemcům. Konkrétní informace a odkaz na setkání zašleme před událostí na vámi uvedenou emailovou adresu.
18:00 – 20:00 Anna Durnová: Emocionální společnost a hranice politiky (přednáška pro veřejnost)
Psychosociální škody způsobené pandemií jsou stále zřetelnější a vyžadují nové formy veřejné regulace. Vidíme například, jak se prohlubuje propast ve vztahu k distribuci péče a jak veřejné instituce mají omezený manévrovací prostor. Role kulturního a sociálního kapitálu při překonávání současné individuální emoční krize je stále jasnější. V důsledku pandemie dochází k novému projednávání hranic mezi soukromým a veřejným a ústřední roli hrají emoce – vyjádření našich pocitů i kontext polarizujících diskusí o společenském vývoji. Jedna věc je však často přehlížena: pocity a emoční postoje mají strukturální příčiny. Ty by měly být sociologicky analyzovány, aby se zjistilo, proč je emoční zátěž nebo osobní krize snáze nebo obtížněji zvládnutelná. Tímto způsobem lze také vysvětlit měnící se dynamiku politiky a lépe porozumět soužití lidí se všemi jejich požadavky na rozmanitost našich každodenních životů.
Přednášky a následné diskuze se můžete zúčastnit na online platformě Zoom (v takovém případě se prosím zaregistrujte do 20. 6. přes tento formulář) a nebo ji sledovat na streamu bez registrace.
Středa 23. 6. 2021
9:30 – 10:30 Annemarie Mol: Eating in Theory: A Taster (zvaná přednáška v anglickém jazyce)
In theory, eating is low, thinking high. The argument used to be that eating is something that all living creatures do, while thinking is uniquely human. These days plants and non-human animals gradually more considerate attention, but the hierarchy of old still hides in the analytical terms that circulate in the humanities and the social sciences. The book Eating in Theory interferes with this. It starts out from the idea that downgrading eating as a mere precondition for higher pursuits, and deploring caring for food as tediously laborious, is not particularly helpful in the face of ecological destruction. As a countermove, I tell stories about eating practices, mostly in the Netherlands. The aim is not to learn about eating, but to take inspiration from it in recalibrating theory terms – here: being, knowing, doing and relating.
18:15 – 19:45 Metody sběru dat z pohledu výzkumných agentur a akademické sféry (moderovaná diskuse)
Dialog zástupců a zástupkyň agentur pro sběr empirických dat a akademické sociologické obce o tradici a inovaci v metodách sběru dat. Cílem není najít jediná správná řešení, nebo obhajovat různé tradice a školy, ale společně přemýšlet o nových příležitostech a dynamických okolnostech sběru sociologických dat.
Pozvání k virtuálnímu kulatému stolu přijali: Petra Průšová (Kantar), Martin Lakomý (FSS MU, Mendelova Univerzita), Ladislav Rabušic (FSS MU) a Filip Rybín (NMS Market Research). Akci moderuje Hana Huntová (SIMAR).
18:15 – 19:45 Proč publikovat česky? (moderovaná diskuse)
Publikování v angličtině a dalších světových jazycích se postupně stalo běžnou realitou českých sociálních věd, mj. i v návaznosti na proměňující se kritéria hodnocení české vědy v kontextu veřejné politiky. Tomuto trendu se postupně přizpůsobují i česká odborná periodika, a postupně také česká vydavatelství. Existuje nicméně celá řada důvodů, proč je nutné celý proces reflektovat a zamýšlet se nad publikováním českých sociálně-vědních textů také v češtině. Jaké to jsou? Pozvání k diskusi přijali: Marek Skovajsa (Sociologický časopis), Zuzana Uhde (Gender a výzkum), Pavel Pospěch (Sociální studia), Alena Miltová (SLON/Karolinum)
Čtvrtek 24. 6. 2021
13:00 – 14:00 Martin Ďurďovič: Realita ve vyprávění: nesouladný soulad příhod, událostí a procesů (zvaná přednáška v českém jazyce)
Vyprávíme druhým o sobě, o druhých a o světě, a prostřednictvím této interpretativní aktivity konstruujeme smysl sociálního dění (minulého, přítomného, budoucího). Ať už byl zájem o narativitu v posledních desetiletích motivován nejrůzněji, myšlenka, že vyprávění konstruuje realitu, určovala uvažování o tomto tématu v sociální (meta)teorii. Prvky sociálního konstruktivismu nacházíme v řadě výzkumných programů a ve zjednodušené podobě pronikly do laického povědomí post-faktické doby. Přednáška přispěje do debaty o východiscích narativního výzkumu. Zaměří se na pojem narativního realismu a objasní, proč je potřebné uchovat vztah vyprávění k realitě mimo aktivity interpretací. Narativní výzkum objeví nová témata, pokud dovede vyprávění chápat nejen jako konstrukci, nýbrž také jako zkušenost reality, která je zdrojem informací a umožňuje reflektovat důsledky a možnosti jednání.
13:00 – 14:00 Nadya B. Jaworsky: Bias, Biography, and Boundaries: Thoughts on “Doing Migration” from a Second-Generation Migrant (zvaná přednáška v anglickém jazyce)
In this talk, I will reflect on studying migration from the perspective of a second-generation migrant. Following the reflexive turn in migration studies, I explore the idea of “doing migration,” suggested by Anna Amelina. With this term, she refers to the social practices that are linked to specific categorizations and narratives of belonging, which turn people on the move into “migrants.” As scholars, we may engage in the stigmatization and exclusion of this category of people without even being conscious of doing so. Avoiding this trap requires tremendous reflexivity. Through my personal and family story of migration, I speak to the importance of categorization processes, highlighting three distinct but interrelated aspects – bias, biography and boundaries. First, it is crucial to look at conscious and unconscious biases, whether my own or those of others. Second, reflecting on the parts of my biography that contributed to my evolution as a scholar helps to reveal the sources of bias. Finally, the concepts of symbolic boundaries and boundary work helps to frame my reflections with the institution of academia and the sociology of migration in particular.
17:15 – 18:15 Hlas společenských věd „ve společnosti“ a „v pandemii“ (moderovaná diskuse)
Diskuse naváže na jedno ze silně rezonujících témat lednové akce „Sociologické reflexe pandemie“ pořádané Českou sociologickou společností, kde se znovu otevřela otázka role sociologie a obecně sociálně-vědního poznání v krizových i nekrizových obdobích. Co nám situace pandemie ukázala, odhalila nebo zvýraznila s ohledem na postavení sociálních věd v Česku? Dá se říci, že sociální vědy v pandemii covidu-19 selhaly a nechaly si tak uniknout příležitost, jak svůj vliv posílit? A jaké je vlastně dlouhodobé postavení sociálních věd v tuzemském veřejném prostoru? Odpovědi (nejen) na tyto často se opakující otázky budeme hledat prostřednictvím rozhovoru lidí z různých oborů. Nabídnout své náhledy a diskutovat přijdou hosté a hostky z médií, politiky a sociálních věd.
Pozvání přijali:
Blanka NYKLOVÁ (SOÚ AV), Daniela OSTRÁ (Mladí sociální demokraté), Adéla SKOUPÁ (Deník N), Daniel STACH (Česká televize).
18:30 – 20:00 100 let výuky sociologie v Brně (speciální sekce konference ČSS)
Sekce se systematicky zaměří na reflexi tzv. brněnské sociologické školy. Je koncipována jednak jako připomínka vzniku brněnské sociologie a osoby I. A. Bláhy, jednak jako reflexe jejího vývoje pracoviště v době nedávné a současné. V rámci speciální sekce vystoupí s příspěvky: Marek Skovajsa (SOU AV), Dušan Janák (SLU), Petr Mareš (FSS MU), Petr Fučík (FSS MU)
18:30 – 19:30 Spolupráce mezi zadavateli a agenturami pro sběr dat: hledání cest ke společnému cíli (moderovaná diskuse)
Bez sběru empirických dat by sociologie neexistovala. Kvantitativní výzkum přitom často potřebuje vyšší počet vyplněných dotazníků, kvalitativní výzkum specifické populace. Proto si univerzity, výzkumné instituty, státní správa i další aktéři nezřídka sjednávají sběr dat u externích agentur. Jak by ale měla vypadat “ideální zakázka” ze strany zadavatele tak, aby pro dodavatele byla zvládnutelná, a navíc dostatečně atraktivní jako zdroj příjmů? Jaké formy kontroly sběru dat se zadavatelům osvědčují? Jak nastavit efektivní komunikaci mezi zadavateli a agenturami?
Pozvání k virtuálnímu kulatému stolu přijali: Jana Hamanová (SC&C), Ondřej Nývlt (STEM/MARK), Jan Sládek (FF UK) a Hynek Jeřábek (FSV UK). Diskusi moderuje Lucie Vidovićová (FSS MU).
Pátek 25. 6. 2021
13:00 – 14:00 Pavel Barša: Pragmatická sociologie a politika emancipace: Boltanski a Latour jako kritikové Bourdieuovy sociální kritiky (zvaná přednáška)
Dva nejvýznamnější představitelé francouzského sociologického pragmatismu Luc Boltanski a Bruno Latour převrátili v posledním desetiletí minulého století na hlavu Bourdieuovu kritickou sociologii, která do té chvíle ve Francii akademicky dominovala. Zatímco ona chápala každou lokální interakci prizmatem globální struktury, aby pak ohlásila aktérům skutečný smysl jejich jednání, jenž jim bez ní musel zůstat skryt, Latour a Boltanski vzali vážně vědění aktérů. Bylo-li funkcí Bourdieuovy sociologie odhalovat pravdu o systému sociálního panství a dávat ji utlačovaným jako zbraň v boji za emancipaci z něj, pak funkcí Boltanského a Latourovy sociologie bylo rekonstruovat různá mínění mobilizovaná v místních kontroverzích. Kritiku prováděnou sociologem vystřídala sociologie kritiky prováděné aktéry. Rezignace na uchopení celku a zúžení pozornosti na lokální spory a události korespondovaly se smrtí revolučních ideologií v sedmdesátých letech a nástupem liberální hegemonie v letech osmdesátých a devadesátých: jako by sociologie šla s post-revolučním duchem doby a vzdala se své radikálně kritické funkce. To alespoň naznačoval sám Boltanski (spolu s Eve Chiapello) v Novém duchu kapitalismu (1999), když tvrdil, že Latourova verze pragmatického obratu, v jejímž centru stál koncept sítě, měla styčné body se „síťovou“ ideologií post-fordistického kapitalismu. Posléze Boltanski rozšířil své konstatování o komplicitě pragmatického obratu v sociologii s nástupem liberální hegemonie v politice i na tu její verzi, kterou představovala jeho a Thévenotova kniha De la justification (1993). Tuto sebe-kritiku provedl v knize O kritice (2009), v níž se snažil narýsovat obrysy „sociologie emancipace“, která by vyváženě syntetizovala strukturální a pragmatický přístup. Zato Latour se kát odmítl. V textech posledních dvaceti let tvrdí nejen to, že jeho sociologie se o žádnou syntézu nemusí pokoušet, neboť již stojí mimo antinomie jednání a struktury a interpretace a vysvětlení, ale také to, že již poskytuje vědění schopné aktivně se účastnit současných emancipačních bojů.
14:10 – 15:10 Daniel Prokop: Zdroje nerovností: Důvody silného vlivu socioekonomického statusu na výsledky vzdělávání v ČR (zvaná přednáška)
Příspěvek navazuje na výzkumy vzdělanostních nerovností v České republice. Ukazuje pokračující vysoký vliv socioekonomického statusu rodičů na výsledky žáků 9. tříd v mezinárodních šetřeních PISA a následně se ale snaží analyzovat příčiny tohoto vlivu. Analýza ukazuje, že s úspěšností ve vzdělávání nesouvisí pouze ekonomická pozice rodičů, ale také jejich kulturní a sociální kapitál (respektive jejich absence), a to zejména v rámci nižších socioekonomických tříd. Dále analýzy ukazují, že s vzdělávacími problémy dětí z chudších a znevýhodněných rodin výrazně souvisí stabilita a nebytová forma bydlení a to, zda strávily alespoň 2 roky v předškolním vzdělávání. V poslední části se příspěvek věnuje diferenciaci kvality školství a regionálním heterogenitě výsledků. Ukazuje, že zdrojem nerovnosti v českém vzdělávání jsou velké rozdíly v socioekonomickém složení a výsledku škol a že na mikroregionální úrovni (ORP) míru neúspěšnosti ve vzdělávání silně determinují destabilizující formy chudoby (exekuce, bytová nouze dětí). S ohledem na diskutované strategie vzdělávání příspěvek na konci shrnuje některé policy implikace zjištění a možná řešení.